Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


akční potenciál

přechodná změna napětí na membráně dráždivé buňky (svalové, srdeční, nervové) při její činnosti (akci), resp. jako odpověď na podráždění. Umožňuje vedení a šíření impulsu. Jeho podstatou jsou průchody iontů skrz membránu příslušnými iontovými kanály. A. p. začíná depolarizací a končí repolarizací (resp. následnou krátkou hyperpolarizací). Za normálních okolností je vnitřek buňky proti jejímu okolí záporně nabitý (polarizace, viz membránový potenciál), při depolarizaci proudí kladně nabité ionty do buňky, což vede k vyrovnání nábojů na obou stranách, popř. se vnitřek buňky stává na okamžik kladným (transpolarizace). Hlavním kationtem proudícím do buňky je sodík (v membráně takových buněk existují sodíkové kanály, vzniká rychlý sodíkový proud). Během depolarizace naopak vystupují ionty kalia, posléze se pomocí sodíkové pumpy oba ionty opět vyměňují. Průběh a. p. v různých buňkách má odlišný charakter. Mezi nervovými a srdečními buňkami existuje rozdíl v trvání a výrazném vstupu kalcia do buněk (u kardiomyocytů má vliv na kontrakci); rozdíly existují i mezi buňkami v srdci (zejm. v jednotlivých oddílech převodního systému). A. p. ve svalu a myokardu vyvolá jejich stah, nervová buňka je schopna a. p. přenášet na velké vzdálenosti a event. jej předávat na synapsi jiné nervové buňce, žláze nebo svalu [akce]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.