antrax (anthrax)

infekční bakteriální onemocnění (původce Bacillus anthracis), jehož zdrojem jsou zvířata (antropozoonóza). Čes. slezinná sněť, uhlák. Postihuje kůži (vředová forma), plíce nebo střeva. K nákaze lidí dochází obv. kůží, vzácněji inhalací či alimentárně. Nákaza je v současnosti vzácná, obv. profesionální. Inkubace je cca 1–3 dny (někdy až 5 dnů, někdy ovšem jen několik hodin). Forma kožní se projevuje jako červenohnědá papula, která se mění na pustulu (pustula maligna), ev. karbunkl (carbunculus contagiosus), později s ulcerací a vznikem černé eschary. Bývá reakce uzlin a celkové příznaky. Forma plicní vzniká rozšířením pův. kožní infekce nebo vznikne vdechnutím antraxového bacilu; má těžký průběh s plicním edémem a selháváním dechových funkcí. Bývají postiženy mezihrudní uzliny, zánět má hemoragický charakter. Gastrointestinální forma je velmi vzácná; ve střevní stěně dochází k hemoragické nekróze, reakci mezenteriálních uzlin a k sepsi. K průkazu může sloužit přímá mikroskopie, kultivace, pokus na zvířeti ev. sérologie. Důležitá je profesionální anamnéza. Léčí se antibiotiky, megadávkami penicilinu, streptomycinem, popř. erythromycinem; dále kortikoidy; nutná je celková péče. Prognóza plicní a střevní formy je nejistá, při pozdní léčbě může být průběh smrtelný. Bacily a. jsou zneužívány k výrobě biologických zbraní [řec. anthrax uhlí]

« Zpět

Oborové lexikony