autogenní trénink

metoda psychoterapie sloužící k dosažení pocitu uvolnění, v němž je člověk přístupný léčebným pokynům a v němž se učí ovládat své psychické i vegetativní funkce. Spočívá v navozování svalové relaxace, pocitů tepla, zklidnění dechu apod., které se spojují s relaxací psychickou. Provádí se skupinově i individuálně, pacient může a. t. provádět sám i několikrát během dne. Je vhodný k léčbě neuróz, psychosomatických onemocnění, může vést k odstranění řady záporných návyků, k zvýšení sebevlády, psychické stability apod. Srov. autosugesce, hypnóza [auto; genní]

« Zpět

Oborové lexikony