bakalář (zkr. Bc.)
nejnižší akademický titul získaný studiem na vysoké škole, obv. po tříletém prezenčním či distančním studiu. V některých případech je udělován automaticky po příslušné části studia a umožňuje pokračovat ve studiu magisterském (někdy i na jiné fakultě), jindy jde o samostatný obor – zejm. na lékařských fakultách (studium je pak od počátku samostatné a jsou zde takto vzděláváni odborníci v různých zdravotnických nelékařských profesích, např. ergoterapeuti a fyzioterapeuti, odborníci na zdravotnickou techniku apod.)
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství