bilirubin, konjugovaný
bilirubin, na jehož molekulu je navázána silně polární látka, např. glukuronová kyselina (přesněji ester – bilirubinglukuronid, bilirubindiglukuronid). Vzhledem k rozpustnosti ve vodě se dostává do moči. Konjugace bilirubinu probíhá v hepatocytu, volný bilirubin se po uvolnění z albuminu a vstupu do buňky váže na ligandin, za účasti glukosyltransferázy (UDP-glukuronyltransferázy) je konjugován s glukuronovou kyselinou a v této formě přestupuje do žluči. Syn.: přímý bilirubin
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství