blud

porucha myšlení, jejímž základem je chorobný a falešný výchozí předpoklad, o němž je však člověk nezvratně přesvědčen. Z něho pak vyvozuje (již logicky) další závěry, které mohou výrazně ovlivňovat jeho chování a jednání. B. se klasicky dělí na makromanické (velikášské), mikromanické (s pocity malosti) a úkorné (s rysy vztahovačnosti a paranoidity). Nemocný je např. přesvědčen o své velikosti a moci, o své genialitě a geniálních vynálezech nebo se naopak domnívá, že něco zavinil, že mu chybí některý orgán, že je sledován, ozařován různými paprsky apod. Bludy bývají součástí psychózy (schizofrenie, maniodepresivní psychóza, paranoia)

« Zpět

Oborové lexikony