compliance
angl. 1. poddajnost tkáně či orgánu, nejč. hrudníku či plic, též stěny srdce, cévy, močového měchýře aj. Veličina vyjadřující schopnost protažení (ev. zvětšení objemu) v závislosti na vyvolávající síle (či tlaku). Vysoká c. znamená velké protažení při malé síle, resp. v plicích přiměřeně velký nádech při malém úsilí dýchacích svalů. Poddajnost stěny se snižuje např. s přibýváním kolagenního vaziva, svaloviny (hypertrofie) nebo se zvýšením jejího napětí. Plicní c. se snižuje např. u plicní fibrózy, kdy se plíce stávají tužšími, což vyžaduje větší úsilí při nádechu, jemuž takto změněná plíce klade větší odpor (proto postižený jedinec nadechuje mělce a dýchá povrchně a rychle). Obrácenou hodnotou je elastance (pružnost) 2. dodržování předepsaného léčebného režimu či jiné intervence; ochota nemocného spolupracovat při léčbě, přijmout a řídit se pokyny lékaře [angl. to comply poddat se]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství