Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


dysfagie

porucha polykání, ztížené polykání. Váznutí sousta, někdy s nebezpečím jeho zpětného návratu do úst (regurgitace) a následného vdechnutí (aspirace). Dělí se na horní a dolní podle místa, kde sousto vázne. Příznak různých onemocnění. Příč.: porucha nervů a svalů řídících a provádějících vlastní polykací akt (např. achalázie, nervová onemocnění, neurogenní d., kardiospasmus), organické postižení jícnu (např. nádorem), jeho stlačení okolním patologickým útvarem (struma). Vyšetřuje se např. rentgenologicky (polykání kontrastní látky), endoskopicky. Léčba se řídí příčinou; v nejtěžších případech je nutné podávat potravu přímo do žaludku (gastrostomie). D. paradoxní je charakterizována časnějšími obtížemi při polykání tekutin než tuhých soust. Srov. odynofagie [dys-; -fagie]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.