elektrokardiografie (zkr. EKG)
základní vyšetřovací metoda v kardiologii založená na snímání elektrické aktivity srdečního svalu a jejím záznamu ve formě elektrokardiogramu. Umožňuje zjistit poruchy srdečního rytmu (arytmie), některé ischemické změny včetně infarktu myokardu, popř. i další poruchy. Na povrch těla se přikládají elektrody, z nichž se do přístroje vedou elektrokardiografické svody. Svody z jediné elektrody se označují jako unipolární, z dvou elektrod (z nichž jedna se považuje za kladnou, druhá za zápornou) jako bipolární. Ke snímání se obvykle užívá 12 svodů, které registrují průběh elektrických dějů na srdci z různých míst těla (hrudník, končetiny). Srov. ergometrie, Holterovo monitorování, polykardiografie [elektro-; kardio-; -grafie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství