Enterobacter
lat. rod gramnegativních pohyblivých opouzdřených bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Bakterie se vyskytují v půdě, někdy v trávicím traktu. Mohou způsobit záněty močových cest, plic (pneumonie), ranné infekce, popř. i jiné infekce, např. meningitidu či sepsi. Infekce jsou často nozokomiální. K druhům patří E. aerogenes, E. cloacae, E. sakazakii. Problémem je častá rezistence, z antibiotik lze použít např. aminoglykosidy, fluorochinolony, cefalosporiny, imipenem [entero-; řec. bakterion tyčka]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství