externalizace, v psychologii
1. proces, kdy jedinec podvědomě promítá (projikuje) svůj problém do svého okolí (např. svaluje vinu za vlastní problémy na své blízké). Jde o běžný obranný mechanismus, který snižuje míru úzkosti, může se ovšem podílet na vzniku neurotických poruch. E. se cíleně využívá v psychoterapii, např. u poruch příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie) 2. proces objevování rozdílu mezi „já“ a okolním světem v raném dětství
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství