Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


fibrilace komor

míhání komor. Závažná srdeční arytmie charakterizovaná chaotickou elektrickou aktivitou (na EKG patrnou jako různě vysoké nepravidelné rychlé kmity zcela bez přítomnosti ostatních normálních vln a kmitů). Srdeční komory nevykonávají žádné efektivní kontrakce a srdeční výdej je prakticky nulový. Důsledkem je ztráta vědomí, není hmatný puls, pacient nedýchá. Z hlediska oběhu jde v podstatě o jeho zástavu s projevy klinické smrti. Stav vzniká např. při infarktu myokardu (často v jeho časné fázi), v terminální fázi srdečního onemocnění, u některých vrozených poruch iontových kanálů (syndrom dlouhého QT), úrazu elektrickým proudem aj. Predispozicí je hypoxie, iontové poruchy, působení některých léků vč. antiarytmik prodlužujících interval QT. Vlastnímu vzniku f. k. někdy předcházejí častější komorové extrasystoly a komorová tachykardie. Léčba f. k. je v první fázi v podstatě léčbou resuscitační (masáž srdce, umělé dýchání) a musí být zahájena okamžitě. Odstranění f. je možné defibrilací; léčbu mohou doplnit některá antiarytmika (např. trimekain, lidokain). V některých případech (zejm. u vrozených poruch) je třeba implantace defibrilátoru. Prognóza při včas zahájené resuscitaci a defibrilaci je u tzv. primární f. dobrá; f. vznikající v souvislosti s těžkým srdečním selháním (tzv. sekundární f.) má prognózu obv. špatnou související s pokročilostí srdečního onemocnění

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.