Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


fremitus pectoralis (vocalis)

lat. hrudní chvění, klasická součást fyzikálního vyšetření hrudníku pohmatem, kdy se palpuje chvění hrudní stěny při fonaci pacienta. Pacient je vyzván, aby hlasitě opakoval jednotlivá slova (vhodné jsou hluboké samohlásky „o“ a „u“), vyšetření se provádí dlaněmi, které se symetricky přikládají na obě poloviny hrudníku a intenzita chvění se srovnává. Zvuk je z laryngu dobře veden velkými a středními dýchacími cestami, ale zeslabován zdravou plicní tkání, zesilován je naopak fyziologicky pružnou stěnou hrudníku („ozvučná deska“). Fyziologický f. p. je tedy relativně slabý, zesiluje nad infiltrovanou (kondenzovanou) tkání (např. při pneumonii), naopak zeslabuje při obstrukci velkých bronchů, nad emfyzémem a při změnách pohrudniční dutiny (pneumothorax, výpotky, srůsty). Zjištění hranice tekutiny v pleurální dutině se lépe provádí ulnární hranou ruky. Srov. bronchofonie [pectus]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.