Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


hemoglobin (zkr. Hb, Hgb)

červené krevní barvivo. Je obsažen v červených krvinkách (erytrocytech) a rozhodující měrou se u člověka podílí na přenosu kyslíku krví (srov. oxyhemoglobin). H. váže kyslík v plicích a v ostatních tkáních jej odevzdává. K dalším funkcím patří přenos oxidu uhličitého a účast na acidobazické rovnováze. Nízký obsah h. v krvi znamená anemii. H. je složen ze 4 jednotek (řetězců) bílkoviny globinu, z nichž každá obsahuje jednu molekulu hemu. Dvě globinové jednotky jsou vždy alfa, zbylé dvě se liší podle typu h. (u dospělých je to převážně globin beta u HbA1, méně delta u HbA2; fetální HbF obsahuje globin gama). Řetězec alfa je kódován dvěma páry genů – celkem čtyřmi geny (na 16. chromozomu), beta (gama, delta) jedním párem na 11. chromozomu. Abnormální hemoglobiny s ohledem na složení řetězců jsou u talasemie. H. se tvoří v nezralých červených krvinkách zejm. v kostní dřeni. Hem obsahuje železo (ve dvojmocné formě), na které se váže kyslík. Podobně jako kyslík, avšak mnohonásobně pevněji, se na hem může vázat oxid uhelnatý (srov. karboxyhemoglobin), který omezuje přenos kyslíku, a je tak příčinou otravy. H. slouží také k přenosu oxidu uhličitého z tkání do plic, oxid uhličitý se však neváže na hem, ale na globin. Oxidací dvojmocného železa na trojmocné vzniká methemoglobin. Z h. ze zaniklých červených krvinek (zejm. ve slezině) se uvolňuje hem, který se mění na žlučová barviva. Srov. glykosylovaný h., myoglobin, hemoglobinopatie [dosl. krevní globin, krevní bílkovina: hemo-; globin]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.