hydrocefalus

patologicky zvýšené množství mozkomíšního moku v CNS. Na tomto zmnožení se podílí porucha tvorby moku, jeho vstřebávání či oběhu v mozku a míše. Vzniká na základě vrozených poruch, může být důsledkem přestálé meningitidy nebo nádoru. V dětství, kdy ještě nejsou uzavřeny lebeční švy, vede k zvětšení celé lebky, v dospělosti dochází k výraznému útlaku a zmenšení mozkové hmoty. V obou případech může nastat těžké narušení mozkových funkcí. Vnitřní h. je hromadění likvoru v komorách mozku, při vnějším h. se hromadí likvor v cisternách. Při zvýšeném tlaku likvoru se h. označuje jako aktivní, je-li tlak normální, jde o h. normotenzní. H. způsobený zvýšenou sekrecí likvoru se označuje jako hypersekreční, způsobený sníženou resorpcí jako hyporesorpční, způsobený překážkou v odtoku jako obstrukční. Chirugické postupy drénují likvor do cévního systému, např. ventrikuloatriální drenáž (z mozkových komor do srdeční síně) či ventrikuloperitoneální (do peritoneální dutiny) [hydro-; kefale]

« Zpět

Oborové lexikony