hydrocefalus
patologicky zvýšené množství mozkomíšního moku v CNS. Na tomto zmnožení se podílí porucha tvorby moku, jeho vstřebávání či oběhu v mozku a míše. Vzniká na základě vrozených poruch, může být důsledkem přestálé meningitidy nebo nádoru. V dětství, kdy ještě nejsou uzavřeny lebeční švy, vede k zvětšení celé lebky, v dospělosti dochází k výraznému útlaku a zmenšení mozkové hmoty. V obou případech může nastat těžké narušení mozkových funkcí. Vnitřní h. je hromadění likvoru v komorách mozku, při vnějším h. se hromadí likvor v cisternách. Při zvýšeném tlaku likvoru se h. označuje jako aktivní, je-li tlak normální, jde o h. normotenzní. H. způsobený zvýšenou sekrecí likvoru se označuje jako hypersekreční, způsobený sníženou resorpcí jako hyporesorpční, způsobený překážkou v odtoku jako obstrukční. Chirugické postupy drénují likvor do cévního systému, např. ventrikuloatriální drenáž (z mozkových komor do srdeční síně) či ventrikuloperitoneální (do peritoneální dutiny) [hydro-; kefale]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství