hypertermie
zvýšení vnitřní teploty těla nad normální rozmezí. Je výsledkem nepoměru mezi tvorbou tepla v organismu (svalová činnost a metabolismus) a jeho ztrátami (teplota okolí, pocení, oblečení apod.). Kromě horečky vzniká h. při přehřátí (úžeh, úpal, insolace), poruchách řízení tělesné teploty (viz termoregulace), některých hormonálních chorobách (např. tyreotoxické krizi s nadměrně vystupňovanou funkcí štítné žlázy). Dochází k poruchám mozku, krevního oběhu, ledvin aj. Zvláště citlivé jsou malé děti, starší lidé a pacienti se srdečním onemocněním. Základem léčby je ochlazení, podávání tekutin a péče o životně důležité funkce. Vyšší teplota se rovněž využívá terapeuticky, např. jako doplňková léčba nádorů v kombinaci s ozařováním. Opak: hypotermie [hyper-; -termie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství