kardiostimulátor

přístroj používaný ke kardiostimulaci, umělý pacemaker. Jsou programovatelné, některé uplatňují své působení podle aktuálních potřeb (reagují na spontánní srdeční aktivitu). Podle mezinárodního kódu se k. značí 3 až 4 písmeny. První označuje dutinu, která je stimulována, druhé písmeno dutinu, ve které je prováděna detekce, třetí reakci stimulátoru, ev. čtvrté písmeno označuje další funkce. Používá se A pro síně (atrium), V pro komory (ventricle), D obojí (dvoudutinová, double), I inhibiční reakce, T spouštěcí (trigger) reakce, R frekvenční odpověď (response). Hlavními k. jsou AAI (R), VVI (R), DDI (R), DDD (R). Volba k. závisí na typu arytmie (při poruše sinoatriálního uzlu stačí stimulovat pravou síň, porucha síňokomorového vedení vyžaduje stimulaci dvoudutinovou, při fibrilaci síní se stimulují jen komory atp.) [kardio-; stimulace]

« Zpět

Oborové lexikony