Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


konfigurace

seskupení, prostorové uspořádání 1. v medicíně uspořádání patologických útvarů ev. částí orgánu, které je do jisté míry typické. Např. k. kožních eflorescencí (do kruhu, do mapovitých struktur apod.), též konfigurace srdce při rtg vyšetření typická pro určitý druh chlopenní vady apod. 2. v chemii prostorové uspořádání atomů či skupin vázaných na jednom nebo více stereogenních centrech (běžně asymetrických uhlíkových atomech), neměnitelné bez porušení vazeb u molekuly dané konstituce. Relativní k. hodnotí vzájemné uspořádání na dvou nebo více centrech v molekule – u sacharidů je vyjádřena kmenem názvu (např. erythro-, arabino-, gluko-, manno- apod.). Absolutní k. vychází ze znalosti skutečného uspořádání vazeb na určitém centru (podloženém např. rentgenostrukturní analýzou apod.) a vyjadřuje se různými konvenčními způsoby, např. symboly d a l (sacharidy, aminokyseliny) nebo R a S, alfa a beta (steroidy). Srov. konformace, chiralita, d-forma, l-forma 3. ve fyzice a v chemii elektronová k. prvku (rozložení elektronů do energetických hladin a orbitalů) [lat. configuro, configurare seskupit, uspořádat]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.