křemík
silicium, Si (Z = 14, Ar = 28,086). Nekovový prvek, tvoří tmavošedé až černé neprůhledné krystaly, destičkovitě členěné, je značně tvrdý a křehký; po kyslíku nejrozšířenější prvek. Patří do IV.A skup. period.soust. Prakticky nerozpustný v kyselinách. Má význam pro stavbu pojivové tkáně, kůže, kostí. Vdechování prachu oxidu křemičitého (křemene) vede k silikóze. Objev. r. 1824 Švédem J. J. Berzeliem [lat. silex, silicis, syn. lapis cremans křemen]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství