makrodoncie
ortodontická zubní anomálie, při níž jsou zuby nápadně velké. M. postihuje symetricky nebo asymetricky jen některé zuby (nejč. 1. a 2. horní moláry), jejich skupiny nebo všechny zuby v čelisti. Vlivem m. dochází v čelistech pro nedostatek místa ke stěsnání zubů. Srov. srostlice. Opak: mikrodoncie [makro-; řec. odous, odontos zub]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
