Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


mastné kyseliny

monokarboxylové kyseliny alifatické řady, nasycené i nenasycené, většinou nerozvětvené, o sudém počtu uhlíkových atomů, které se vyskytují jako estery s glycerolem nebo mastnými alkoholy v rostlinných či živočišných tucích a voscích. Nasycené kyseliny s nižším počtem uhlíkových atomů jsou páchnoucí kapaliny, od C12 výše tuhé látky. Nenasycené se vyskytují většinou v konfiguraci cis, jejich teplota tání je nižší; s rostoucím počtem dvojných vazeb roste jejich reaktivita, jsou náchylné k oxidaci, polymeraci, zasychání, ztužování. M. k. tvoří v organismu součást složitějších tuků (lipidů) – zejm. triacylglycerolů a fosfolipidů. Z těch se mohou podle potřeby uvolňovat lipázou: ve střevě během trávení tuků z potravy, v buňkách při potřebě energie (jejich „spalováním“ organismus získává značné množství energie – srov. beta-oxidace). Podle počtu dvojných vazeb se rozdělují na nasycené (SAFA), mononenasycené (srov. monoenové, MUFA) a polynenasycené (srov. polyenové, PUFA). K nasyceným m. k. patří máselná, kapronová, kaprilová či laurová kyselina, ovšem větší význam v lidské výživě a metabolismu mají kyseliny s vyšším počtem uhlíků – palmitová (16 uhlíků) a stearová (18 uhlíků). Jejich hlavním zdrojem v dietě jsou živočišné tuky a jejich vysoký příjem má nepříznivé účinky na koncentraci cholesterolu a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Hlavní mononenasycenou m. k. je olejová kyselina (18 uhlíků, 1 dvojná vazba na 9. uhlíku, tedy omega-9, 18:1). K polynenasyceným mastným kyselinám patří skupina omega-3 a omega-6. Nenasycené m. k. mají na dvojných vazbách převážně cis konfiguraci, trans izomery (viz transmastné kyseliny) jsou v lidské potravě nežádoucí

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.