membránový potenciál

elektrické napětí mezi vnitřkem buňky a jejím okolím; je výsledkem rozdílné koncentrace iontů na obou stranách membrány a její nestejné (selektivní) propustnosti pro jednotlivé ionty (srov. semipermeabilita, Nernstova rovnice, Donnanova rovnováha). Hodnota m. p. se vždy udává pro nitro buňky. U vzrušivých buněk (tj. zejm. nervových a svalových) je klidový m. p. s hodnotami až –90 mV výsledkem rel. velké propustnosti membrány pro kaliové ionty spolu s jejich vysokou koncentrací uvnitř buňky (cca 150 mmol/l proti 5 mmol/l vně buňky). Propustnost membrány pro natriové ionty, jejichž koncentrace je naopak vysoká vně buňky (cca 140 mmol/l proti cca 15 mmol/l uvnitř buňky), je v klidu malá. Její přechodné zvýšení na mnohonásobek klidové hodnoty vede k prudkému vzrůstu koncentrace Na+ uvnitř buňky s následným poklesem m. p., resp. změnou jeho polarizace (vnitřek buňky je přechodně kladný), tj. k spuštění akčního potenciálu. Propustnost membrány pro Na+ (tj. propustnost natriových iontových kanálů) je závislá na m. p. Hodnota, při které se propustnost začíná zvyšovat (cca –60 mV), se označuje jako prahový potenciál. Po jeho dosažení vede vstup Na+ do buňky k dalšímu poklesu m. p., a tím k dalšímu zvýšení propustnosti (kladná zpětná vazba). Srov. polarizace, hyperpolarizace

« Zpět

Oborové lexikony