nasycený (saturovaný)
1. fyz. obsahující za daných podmínek maximální množství druhé složky. Nasycený roztok obsahuje při dané teplotě maximální látkové množství látky v jednotce objemu. Nasycený vzduch má relativní vlhkost 100 %, obsahuje sytou páru (popř. i vodní mlhu). Krev v plicních kapilárách je nasycena kyslíkem. Srov. saturace 2. chem. uhlovodík nebo uhlovodíkový zbytek neobsahující vícenásobné vazby (dosl. nasycený vodíkovými atomy). K n. mastným kyselinám patří např. palmitová či stearová kyselina. Opak: nenasycený. Srov. alkany, hydrogenované tuky
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
