nervový systém
soustava orgánů zabezpečující řízení a integraci celého organismu a jeho homeostázu. Prostřednictvím smyslových orgánů a ostatních receptorů získává informace a podněty ze zevního i vnitřního prostředí, vyhodnocuje a integruje je a prostřednictvím efektorů (svaly, žlázy, jednotlivé orgány) a ve spojení s dalším řídícím systémem (srov. neuroendokrinní) upravuje vnitřní prostředí a řídí činnost organismu a jeho částí. Je tvořen nervovou tkání (srov. neuron, neuroglie) a v jeho činnosti se uplatňují elektrické děje (srov. akční potenciál, impuls). Propojení jednotlivých buněk a součástí n. s. se uskutečňuje prostřednictvím synapsí a neurotransmiterů. Důležitým prvkem činnosti n. s. je reflex. Podrobněji viz centrální n. s. (mozek, mícha), periferní n. s. (nerv) a vegetativní (autonomní) n. s. (parasympatikus, sympatikus)
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství