neutrofil

hovor. neutrofilní granulocyt. Druh leukocytu, podílí se na obraně proti bakteriální infekci, má schopnost pohlcovat cizorodý materiál (viz fagocytóza, mikrofág). Při vyšetření diferenciálu je n. nejpočetnějším druhem (cca 50 až 70 %), počet n. v krvi stoupá při infekcích a bakteriálních zánětech jako součást obrany organismu. Má segmentované jádro (srov. polymorfonukleár), počet segmentů odráží stáří n.; při vyplavování nezralých forem stoupá počet buněk s nesegmentovým jádrem (tyčky) a dochází k tzv. posunu doleva. Srov. neutropenie [chem. podle barvení pro mikroskopii: neutrální; -fil]

« Zpět

Oborové lexikony