nor-
chem. předpona označující odvozenou sloučeninu (derivát), která je strukturně blízká původní sloučenině. Pův. označovala tzv. normální (tj. nerozvětvené) uhlovodíky tam, kde základní sloučenina (např. přirozeně se nacházející v přírodě) je rozvětvená. Např. aminokyselina leucin má na konci rozvětvený uhlíkový řetězec, její nerozvětvený izomer se nazývá norleucin. Dnes označuje také různé deriváty vzniklé odstraněním postranní skupiny (např. noradrenalin) a různé jiné (např. norethisteron) [normální]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
