oko

párový orgán zraku přibližně kulového tvaru, uzpůsobený k přijímání světelných podnětů a jejich přeměně na nervové impulsy, které jsou vedeny do mozku. Světelné paprsky vstupují do o. rohovkou (cornea), pronikají zornicí (pupilla), lomí se čočkou (lens crystallina) a po průchodu sklivcem (corpus vitreum) dopadají na sítnici (retina), kam se promítá obraz pozorovaného předmětu (srov. emetropie, refrakce). Ze sítnice vedou nervová vlákna zrakovým nervem (n. opticus) do zrakových oblastí mozku v týlním laloku. Oční koule (bulbus) je uložena v očnici, její pohyb umožňují okohybné svaly. K přídatným orgánům o. patří slzný aparát, víčka, řasy. Lat. oculus, ophthalmus (z řec. ofthalmos). Srov. oftalmo-

« Zpět

Oborové lexikony