perkuse
vyšetření poklepem. Součást fyzikálního vyšetření lékařem. Je založena na rozdílech v charakteru zvuku vznikajícího při poklepu na různá místa povrchu těla, v závislosti na obsahu vzduchu pod místem poklepu. Uplatňuje se nejvíce při vyšetření hrudníku (vzdušné plíce) a břicha (plyn ve střevech). Je-li v plicích nebo v pohrudniční dutině tekutina (např. u zánětu), je poklepový zvuk méně zvučný než nad zdravou, vzdušnou plící. Na břiše se dá např. využít rozdílu mezi střevy naplněnými plynem a zcela nevzdušnými játry ke stanovení velikosti jater. Poklep na břicho je velmi zvučný a připomíná poklep na bubínek [lat. percutio, percussum prorazit: per-1; quatio, quassum tepat]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství