polygenní dědičnost

způsob dědičnosti znaku (choroby), který není podmíněn jediným genem, nýbrž několika geny, z nichž každý má jen částečný účinek na vyjádření daného znaku. Uplatňuje se např. v dědičnosti tělesné výšky i některých chorob (diabetu 2. typu). U takto přenášených znaků či chorob mají při jejich vyjádření značnou roli i vnější faktory (zde např. způsob výživy apod.). Srov. monogenní [poly-; gen]