proprius
lat. vlastní, výhradní 1. vztahující se k „vlastnímu“ tělu (srov. propriocepce) 2. vztahující se výlučně k určitému orgánu. Svěrač močové trubice u ženy je sval, který má dvě části – povrchovou, jejíž vlákna dosahují až k pochvě (sphincter urogenitalis), a část hlubší, obkružující pouze močovou trubici; tato část se nazývá sphincter urethrae proprius – vlastní svěrač močové trubice. Podobně lamina propria mucosae, ligamentum ovarii proprium aj. 3. viz nucleus proprius [snad z pro-; lat. privus vlastní, srov. privátní]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství