proteinurie

přítomnost bílkoviny v moči. Svědčí obv. o onemocnění močového ústrojí či jiných orgánů, protože za normálních okolností je v moči přítomno minimální množství bílkovin (max. do 150 mg/d), srov. Tammův-Horsfallův protein. P. může být původu ledvinného nebo mohou bílkoviny pocházet z močových cest. Glomerulární p. vzniká v důsledku zvýšené permeability glomerulu, tubulární p. vzniká při špatné funkci tubulů, které nejsou schopny reabsorbovat nízkomolekulární proteiny fyziologicky pronikající glomerulem. Pro renální původ p. svědčí současný nález hyalinních válců v močovém sedimentu. Někdy se p. vyskytuje u mladých zdravých jedinců vstoje, při větší námaze, a mizí v naprostém klidu (ortostatická p.). Podle zastoupení proteinů se u glomerulární p. rozlišuje p. selektivní (s vylučováním prakticky jen albuminu) a neselektivní (vylučují se rovněž globuliny, někdy i vysokomolekulární). Zvláštním typem p. je tzv. prerenální p., při které se do moči dostávají bílkoviny v důsledku jiného než renálního onemocnění (např. myoglobin, některé proteiny akutní fáze, Bence-Jonesova bílkovina). P. se dále hodnotí kvantitativně (obv. za 24 hodin), vysoká p., převažující schopnost jaterní proteosyntézy, vede k nefrotickému syndromu (nad 3,5 až 5 gramů za 24 hodin). Běžně je menší p. u infekcí močových cest. Velmi malá p. (srov. mikroalbuminurie) se sleduje u diabetiků, kde může odhalit počínající diabetickou nefropatii. Kromě testačních papírků se k průkazu p. klasicky používá sulfosalicylová kyselina. Srov. vyšetření moči [protein-; -urie]

« Zpět

Oborové lexikony