proteolýza

rozložení bílkovin na menší části, tj. peptidy a aminokyseliny. Podstatou je štěpení peptidových vazeb mezi aminokyselinami činností enzymů proteináz (proteáz), resp. peptidáz. P. ve probíhající ve střevě je podstatou trávení bílkovin (za účasti enzymů pepsinu, trypsinu aj.), uvnitř organismu se podílí na konečných stadiích syntézy nových bílkovin (resp. na jejich posttranslačních úpravách), jejich aktivaci (zejm. u enzymů) a na konečném odbourávání bílkovin. To postihuje nepotřebné či poškozené bílkoviny a probíhá jednak v lysozomech (u bílkovin vázaných na membránu nebo těch, které buňka pohltí zvenku), jednak v proteazomech (u cytoplasmatických bílkovin). Uvolněné aminokyseliny se využívají k tvorbě nových bílkovin, v případě nedostatku jiných zdrojů i k zisku energie (srov. proteokatabolismus). Vysoká rezistence bílkovin k p. je charakteristická pro amyloid či patologickou formu prionů. Opak: proteosyntéza [protein; lýza]

« Zpět

Oborové lexikony