protilátka

bílkovina (viz imunoglobulin) tvořená imunitním systémem (plasmatickými buňkami) a zaměřená specificky proti určitému antigenu. Složka humorální specifické imunity. Má význam v imunitě, může zneškodňovat některé patogeny, neutralizovat toxiny apod. (protektivní p.). Detekce specifických p. (např. proti infekčním agens) se používá v sérologii (srov. ELISA, titr), důležité je i rozlišení, o jaký typ imunoglobulinu jde (IgM ukazuje na akutní infekci, IgG může být přítomen v důsledku minulé infekce). Exogenní p. jsou přítomny v antiséru. U některých chorob vznikají p. zaměřené proti vlastním antigenům (autoprotilátky) a mohou organismus poškozovat (srov. autoimunita). S antigeny tvoří p. imunokomplexy. P. se využívají i laboratorně či diagnosticky (např. v imunohistochemii, průtokové cytometrii). Srov. monoklonální, polyklonální

« Zpět

Oborové lexikony