psychomotorické tempo

tempo průběhu duševních dějů a jim odpovídajících projevů chování. Označuje zejm. „vlastní“ tempo jedince jako projev temperamentu (do jisté míry vystiženo úslovím „jak k jídlu, tak k dílu“), ev. tempo odpovídající určitému stavu či chorobě (bývá zvýšené v mánii, snížené v depresi), méně často tempo vyvolané tlakem zvenčí (nedostatek času, ohrožení), určitou situací apod. [psychomotorický]