Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


pupilla

lat. zornice, pupila. Okrouhlý otvor uprostřed duhovky, jímž prochází do oka světlo. Velikost p. řídí svaly obsažené v duhovce (dilator, sfinkter), za normálních okolností závisí hlavně na intenzitě světla. Zúžení p. (mióza) je obv. způsobeno vysokou intenzitou dopadajícího světla, naopak rozšíření (mydriáza) je obvyklé v šeru. Na velikost p. však mají vliv ještě další faktory (činnost nervového systému, léky). Sympatikus vede k dilataci p., parasympatikus k jejímu zúžení; příslušní antagonisté působí opačně (agonisté i antagonisté se proto někdy využívají). Změna velikosti p. a činnost svalů duhovky rovněž souvisí s poměry v iridokorneálním úhlu (farmakologicky vyvolaná mydriáza může vyvolávat u nemocných s glaukomem záchvat). Reaktivity p. využívá vyšetření zornicového (pupilárního) reflexu, při němž se vyšetřovanému posvítí intenzivním světlem do oka. U zdravého jedince dojde k zúžení zornice obou očí. P. rovněž reaguje na konvergenci. Srov. (an)izokorie [lat. pupilla zdrob. z pupa panenka; v místě zornice vidí pozorovatel jako v zrcadle svůj zmenšený obraz]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.