RDS
angl. zkr. syndrom dechové tísně (respiratory distress syndrome). Závažný stav s nedostatečnou funkcí plic novorozence podmíněný jejich nedokončeným vývojem a poruchou surfaktantu. Vyskytuje se u části předčasně narozených dětí. Nepřítomnost surfaktantu vede k nedostatečnému rozepjetí plíce po narození, plicní sklípky kolabují a nejsou dostatečně ventilovány, což vede k závažným problémům s dýcháním a k hypoxii. Stav je patrný záhy po narození a bez léčby se zhoršuje. Je patrné zrychlené dýchání, vtahování mezižeberních prostorů, známky hypoxie. Dětem se podává kyslík, v těžších případech jsou připojeny k ventilátoru vč. použití pozitivního tlaku k udržení rozpětí alveolů. Existuje i nebezpečí vyplývající z kyslíkové terapie (např. poškození očí). Někdy je možné podávat do průdušnice surfaktant v lékové podobě. Prognóza závisí na tíži stavu i na funkci dalších orgánů; v příznivém případě trvá léčba několik dnů. Ke komplikacím patří pneumothorax a krvácení do mozku, které vede k smrti. Důležitá je péče a sledování před narozením – množství surfaktantu lze stanovit v plodové vodě (L/S poměr – poměr lecithinu k sfingomyelinu). Srov. ARDS
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství