Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


reflex

1. mimovolně probíhající automatická odpověď nervového systému na určitý podnět. K uskutečnění r. je nezbytná funkce všech složek tzv. reflexního oblouku: u jednoduššího (např. míšního) r. je podnět registrován receptorem, veden aferentními vlákny do míchy (či prodloužené míchy v případě hlavových nervů), kde je přepojen na alfa-motoneurony a odpověď je vedena eferentními vlákny k efektoru (např. sval). Příkladem takového reflexu jsou šlachové reflexy (např. patelární), či jednoduché r. nocicepční. Princip r. se uplatňuje i u složitějších dějů v nervové soustavě. Vyšetřování r. je důležitou součástí klinického vyšetření v neurologii (hodnotí se např. jejich výbavnost, symetričnost, intenzita odpovědi). Patologické r. nejsou výbavné za fyziologických podmínek; patří k nim např. r. axiální či pyramidové iritační r. R. nepodmíněný – r., který je vrozený (např. slinění při příjmu potravy, sací r. u novorozenců). R. podmíněný – r., který je naučený (v klasických pokusech na psech např. vyvolání slinění různými signály, které po určitou dobu provázely příjem potravy) II. světelný odraz. Např. r. v zadní dolní části ušního bubínku při jeho vyšetření ušním zrcátkem [lat. reflecto, reflexum ohnout zpět, vydat se na zpáteční cestu: re-; flecto ohnout]

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.