regenerace
obnovení, uvedení do původního, zcela plnohodnotného stavu. Nahrazení ztracené nebo poškozené tkáně zcela rovnocennou tkání novou. Srov. reparace. Lidský organismus obecně má značné regenerační schopnosti, i když různé v jednotlivých orgánech. Neustále probíhá r. povrchových částí těla (kůže, sliznic), dobré regenerační vlastnosti mají játra (po odstranění části dorůstají). R. nejsou schopny nervové buňky, kosterní nebo srdeční sval, které se po poškození hojí jizvou (nervová tkáň z glie, sval z vaziva), která je z hlediska funkce neplnohodnotná [re-; lat. genus, generis rod]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství