Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


roztroušená skleróza mozkomíšní (zkr. RS, lat. sclerosis multiplex)

chronické onemocnění CNS charakterizované demyelinizací. Postihuje osoby spíše mladšího a středního věku, vzácněji děti či osoby starší, častěji ženy; vyskytuje se více v oblastech severních a v mírném pásmu. Příčina onemocnění není známa, k teoriím patří účast neznámého viru a autoimunitní poškození vznikající v souvislosti s genetickými predispozicemi, vliv se připisuje i nízkému množství vitaminu D. K vypuknutí nemoci či jejímu zhoršení dochází často po virové infekci či vlivem stresu. Dochází nejprve k zánětlivým změnám, později k destrukci myelinu a poškození až ztrátě axonů rezultující v narůstající neurologické postižení. Morfologicky jsou ložiska v bílé hmotě patrná jako plaky a jsou zobrazitelná i při vyšetření magnetickou rezonancí. Příznaky r. s. závisejí na poškozeném místě v nervové soustavě a mohou být velmi pestré – spinální, cerebrální, cerebelární. Patří k nim např. poruchy chůze, rovnováhy, citlivosti, řeči, sfinkterové poruchy, ataxie, spastické obrny aj. Úvodním příznakem je často retrobulbární neuritida zrakového nervu. Bývá únava, psychické příznaky (zejm. deprese, vzácněji euforie). Průběh nemoci je kolísavý, střídají se období klidu (remise) s náhlými zhoršeními (atakami). Ta jsou často vyprovokována i běžným onemocněním. Někdy je průběh progresivní po celou dobu, navíc v některých případech ještě s relapsy bez skutečné remise. Těžký průběh nemoci vede k invaliditě. Komplikací bývají infekce. V diagnostice se uplatňuje vyšetření likvoru, evokované potenciály, zobrazovací metody (MRI). Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit lymeskou borreliózu, různá onemocnění mozku se zřetelným makroskopickým nálezem (např. nádory, cévní malformace), metabolická či geneticky podmíněná onemocnění. V léčbě se používají kortikoidy, zejm. v akutní atace v dostatečné dávce (methylprednisolon), interferon , glatirameracetát (jeho antigenní podobnost s myelinovým bazickým proteinem upravuje regulaci imunitních dějů), intravenózní imunoglobuliny, imunosupresiva (azathioprin), methotrexát, cyklofosfamid, významná je i fyzioterapie, rehabilitace, symptomatická terapie či psychoterapie. Konkrétní postup závisí i na typu a aktivitě nemoci, léčbu by měl řídit zkušený specialista (soustředění léčby do specializovaných center). Nutná je léčba a profylaxe interkurentních nemocí a sledování a léčba event. komplikací vč. polékových

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.