sacharidy

 cukry, glycidy. Organické sloučeniny jejichž nejjednodušší zástupci monosacharidy jsou charakterizovány jako polyhydroxyaldehydy a polyhydroxyketony a jejich deriváty. Monosacharidy se podle počtu uhlíkových atomů dělí na triosy, tetrosy, pentosy, hexosy atd. se vzorcem CnH2nOn (n = 3, 4, 5, 6 …) a podle typu funkční karbonylové skupiny na aldosy a ketosy. Mírnou oxidací aldos vznikají aldonové kyseliny, resp. jejich vnitřní estery laktony, redukce vede k polyalkoholům (alditolům). Sacharidy vzhledem k přítomnosti asymetrických uhlíků vykazují stereoizomerii a optickou aktivitu. S. mají schopnost vzájemné konjugace tzv. glykosidovou vazbou za vzniku polymerů. Podle počtu monosacharidových jednotek se polymery dělí na oligosacharidy (di-, tri, až dekasacharidy) a polysacharidy. V přírodě se sacharidy vyskytují především ve formě polysacharidů; některé pentosy a hexosy také volně. Sacharidy jsou zdrojem energie (potrava), ale plní i další funkce jako hydrofilní složky glykokonjugátů (glykoproteiny, glykolipidy), hormonů, antigenů krevních skupin, stavební funkce aj. Starší název uhlovodany česká názvoslovná norma nedoporučuje [řec. sakcharon cukr]

« Zpět

Oborové lexikony