Schönlein Johannes L. (1793–1864)

přední německý lékař své doby. Působil na univerzitě ve Würzburgu, později jako profesor vnitřního lékařství v Curychu a Berlíně. Byl ovlivněn tehdejší módou zakládat medicínu na principech fyziky, chemie a přírodovědy. Na své klinice v Charité přednášel německy (v předchozí době se učilo ještě latinsky), přinesl do Německa moderní klinické diagnostické metody (poklep, poslech, zkoušky krve a moči, chemickou analýzu a mikroskopii). Zavedl pojem hemofilie a tuberkulóza. Pod názvem revmatická pelióza popsal anafylaktoidní purpuru, jeho poznatky propracoval jeho student v Berlíně E. Henoch. Viz Sch.-Henochova nemoc, Henochova-Sch. anafylaktoidní purpura

« Zpět

Oborové lexikony