septikemie
dř. tak byl označován stav, při němž v krvi dochází k rozsevu bakterií ve shlucích, které se obv. uvolňují z infikované krevní sraženiny (trombu při hnisavém zánětu žil či endokarditidě) a embolizací mohou vést k septickému infarktu a dalšímu šíření infekce do jiných orgánů. Též septikopyemie, pyemie. Dnes ztotožňováno s pojmem sepse [septický; -emie]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství
