sférická artikulační teorie
stomat. teorie jednoho rotačního centra předpokládající, že se pohyby mandibuly dějí v příčném i podélném směru po kruhové dráze, resp. po povrchu koule. Teorie je překonaná, využívá se však při stavění umělých zubů pomocí kaloty (viz Speeova a Wilsonova křivka) [řec. sfaira koule]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství