Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


směry v těle

směrová označení užívaná v názvech anatomických útvarů a jejich částí při popisu lékařských výkonů aj. Základní směry odpovídají 3 prostorovým osám: horní (superior) a dolní (inferior), přední (anterior) a zadní (posterior) a v každé polovině těla postranní (laterální) a směřující ke středu (mediální). Na končetinách se rozlišuje vzdálenější (distální) a bližší (proximální), na předloktí a bérci (tzn. i na ruce a noze) se strany označují podle příslušných kostí (ulnární a radiální, resp. tibiální a fibulární), dlaňová plocha ruky a předloktí se označuje jako palmární (volární), opačná plocha jako dorzální, na noze podobně plantární a dorzální. V trávicím traktu se směr blíže k ústům označuje jako orální (proximální), opačný jako aborální (distální). V oblasti oka se vnitřní (mediální) strana někdy označuje jako nazální, zevní (laterální) jako temporální. Na zubu se plošky uvnitř zubního oblouku nazývají distální a meziální (vzdálenější a bližší středu oblouku), volné plošky pak linguální (směrem k jazyku) a proti ní faciální (směrem k tváři – někdy též bukální, u předních zubů proti rtům – labiální). Ve směru kolmo na povrch těla se rozlišují útvary povrchové (superficialis) a hluboké (profundus). Dále se užívá označení periferní (okrajový) a centrální (středový), to však též z hlediska funkčního. Dříve se i základní směry označovaly podle částí těla: kraniální (horní) a kaudální (dolní), ventrální (přední) a dorzální (zadní), na hlavě podobně rostrální (směr k nosu)

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.