Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


smrt

z lékařského hlediska stav, kdy u člověka dochází k nezvratným změnám mozku, při nichž nastane selhání funkce a zánik center řídících krevní oběh a dýchání. Zánik jedince, u něhož vymizí známky života a jeho funkce. S rozvojem medicíny a resuscitace vznikly další pojmy odrážející stupeň jednotlivých změn tak, jak se při resuscitaci mohou vyvinout. Klinická s. je charakterizována zástavou dechu a činnosti srdce, přičemž okamžitě zahájenou resuscitací je v některých případech možné tyto funkce obnovit. S. mozku s nevratným poškozením jeho funkcí může nastupovat již po pěti minutách, během nichž je mozek bez kyslíku (tato doba je do jisté míry ovlivňována i dalšími faktory – prodlužuje se např. u podchlazení a je delší i u malých dětí). Postižený je v hlubokém bezvědomí, nereaguje na podněty, vymizí základní reflexy. S. mozku se prokazuje pomocí EEG a arteriografie mozkových tepen. Stanovení s. mozku je důležité z hlediska dárcovství orgánů. Někdy se užívá pojem sociální s. pro stav, kdy došlo k částečnému odumření mozku (a to jeho vyšších součástí), zatímco nižší části řídící oběh a dýchání jsou zachovány. Postižený jedinec sám dýchá a má zajištěn i oběh krve, ale ostatní funkce (včetně rozumových, komunikace s lidmi apod.) má poškozené až zničené (srov. vigilní kóma). Srov. agonie, terminální stav, eutanázie. Lat. mors

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.