stomie, -stomie

1. umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla. Existují různé typy s. (nástěnná, dvouhlavňová, jednohlavňová atp.). Dvouhlavňová („loop“) je s., při níž se vyvedou ven orální i aborální části střeva. Protektivní s. má ochránit zbylou část střeva, postiženou např. zánětem, jejím (mnohdy dočasným) vyřazením z průchodu střevního obsahu. Je-li použito jako přípona, klade se za název příslušného vyústěného orgánu (ileostomie, kolostomie, tracheostomie) 2. chirurgická anastomóza, napojení dvou dutých orgánů, zejm. trávicího traktu. Užívá se obv. pro napojení různých orgánů (gastroduodenostomie), přípona -anastomóza pro nové napojení dvou částí téhož orgánu (enteroenteroanastomóza), použití je však dáno tradicí (gastroenteroanastomóza, gastroenterostomie) [řec. stoma ústa]

« Zpět

Oborové lexikony