surditas
lat. hluchota. Těžká porucha až ztráta sluchu znemožňující příjem zvukových informací. Postihuje jedno nebo obě uši. Převodní porucha sluchu – porucha převodu zvuku ze zevního ucha na ucho vnitřní, obv. ve středním uchu. Pacient slyší lépe vysoké tóny než nízké. Percepční porucha sluchu – porucha vlastního vnímání zvuku ve vnitřním uchu, sluchovém nervu nebo v příslušných oblastech mozku (poslední se někdy označuje jako centrální). Pacient slyší hůře vysoké tóny, resp. šepot ve srovnání s hlasitou řečí. Příč.: vrozená onemocnění, vlivy některých toxických látek a léků (srov. ototoxický), akustické trauma (barotrauma), záněty ucha či CNS, náhlé cévní příhody v oblasti vnitřního ucha, těžké formy otosklerózy aj. Srov. hypakuze, ucho, surdomutitas [lat. surdus hluchý]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství