syndrom horní apertury

označení pro stavy způsobené útiskem nervově cévního svazku (a. a v. subclavia, plexus brachialis) v oblastí horní hrudní apertury. Ke kompresi může dojít v kostoklavikulárním prostoru, ve fissura scalenorum či v místě úponu m. pectoralis major. Projevuje se únavou, slabostí, bolestmi, paresteziemi či otokem a lividním zbarvením horní končetiny při určitých polohách a činnostech, v závislosti na komprimované struktuře (tepna, nervová pleteň, žíla). V závažnějších případech může dojít k stenóze, embolizaci či trombóze. Příčina je buď nejasná (primární syndrom), nebo souvisí s některými anatomickými anomáliemi či jinými chorobami (sekundární syndrom), např. přítomností krčního žebra, sekundárně zvýšeným svalovým tonem při cervikobrachiálním syndromu, tumorem aj. K vyšetření se používají některé manévry (Adsonův test aj.), dále duplexní sonografie, angiografie. Léčba spočívá větš. v rehabilitaci, při jejím neúspěchu je chirurgická. Srov. kostoklavikulární syndrom, skalenový syndrom

« Zpět

Oborové lexikony