Start | O nás | Maxdorf | Spolupráce



Velký lékařský slovník online…

A | B | C | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O
P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0-9 | #


syndrom inzulinové rezistence (zkr. SIR)

stav, kdy buňky organismu jsou rezistentní k inzulinu, inzulinová rezistence. Bývá hyperglykemie, hyperinzulinemie, vysoká koncentrace inzulinu negativně zasahuje do metabolických procesů a má aterogenní účinky. S. i. r. je součástí tzv. metabolického syndromu, u něhož má rezistence postreceptorový charakter. Studují se zejm. (de)fosforylace proteinů při přenosu inzulinového signálu do buňky (IRS proteiny). Na vzniku se podílí jak genetická složka (asi ze 2/3), tak vlivy prostředí (nadměrný přísun potravy, nedostatek pohybu, stres). Postiženy jsou klíčové orgány metabolismu (zejm. kosterní sval, játra, tuková tkáň), rezistence však byla prokázána i v dalších orgánech a buňkách (CNS, endotel, trombocyty aj.). Syndrom je spojen s řadou onemocnění: jsou přítomny některé poruchy metabolismu lipidů (hyperlipoproteinemie, nízký HDL cholesterol), mužský typ obezity, diabetes mellitus 2. typu (dojde-li následně k poruše sekrece inzulinu), hypertenze a další. S. i. r. je obdobný Reavenovu (pluri)metabolickému syndromu, syndromu X

« Zpět


Reklama


Přihlášení

Pokud ještě nemáte přístupové údaje, můžete se registrovat.